V dalším momentě královna včel zdřevěněla.

Pokryla své království stínem

nevlajících vlasů

- krátká tma bílých severských nocí

spíš milosrdná než temná

Ohlédl se: "Něco se děje?"

Byl to truhlář

a rád rozfoukával žhavé uhlíky

jen docela pomalu

- vědom si svýma rukama

Stáli pak proti sobě nepohnutě.

Jak bílí sobi podupávala

očekávání uvnitř ve vodopádech

zrychleného dechu.

Kolem to medově sládlo.